AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA
Automobilová doprava hraje v dopravním systému města nezastupitelnou roli. Je však důležité nalézt její vyváženou míru.
Co říká dopravní strategie?
Zklidnit automobilovou dopravu v centru a ostatních přetížených lokalitách a využít současné komunikace. Pokud budeme chtít nové, musejí splňovat kapacitní a urbanistické potřeby i ekologické podmínky.
Návrh rozvoje komunikací pro automobily sleduje tři roviny:
- Aktivity spojené s rozvojem celostátních dopravních sítí (dálnice D49 včetně přivaděče Fryšták – Zlín a obchvat Zálešné; modernizace železniční tratě 331 Otrokovice – Vizovice a s tím související mimoúrovňová křížení v Prštném a na ulici Podvesná XVII),
- zklidnění dopravy; rozhodující navrženou stavbou je krátký silniční tunel v centru dlouhý asi kilometr v ose silnice I/49. Vyloučí automobily z třídy T. Bati mezi ulicemi Dlouhá a Gahurova a zklidní dopravu v ulicích Štefánikova a Osvoboditelů,
- návaznost na postupnou urbanizaci území; například výstavba pravobřežní komunikace v úseku Tečovice – Prštné nebo propojení ulic Broučkova – Vizovická.
A co parkování?
V centru chceme chránit rezidenty a krátkodobé návštěvníky. Naopak zaměstnanci a dlouhodobí návštěvníci zůstanou za hranicí centra. V obydlených oblastech s vícepodlažními domy rozšíříme parkovací plochy, budeme však brát ohled na dostupný prostor a dopad na zeleň. Možné je i zavedení rezidentních zón. více o parkování zde.
Můžeme sami zmírnit dopady automobilismu?
Ano, když omezíme jízdy autem.
Nebo využijeme:
- vozidla s alternativními pohony (CNG, LPG, elektromobily, hybridy),
- carpooling – neboli spolujízdu; průměrná obsazenost aut ve Zlíně je nyní pouze 1,3 osoby,
- carsharing – neboli sdílení vozu více osobami; nemusíte mít vlastní vůz, neřešíte parkování a servis.
Automobilová doprava a veřejný prostor
Lidé si zvykli používat automobily i na nesmyslně krátké cesty, na které by stačila veřejná doprava, kolo či chůze. Automobilová doprava je prostorově nejnáročnější formou dopravy. Rostoucí počet aut si postupně nárokuje další a další prostor. Snaha o vyhovění potřebám rostoucího automobilismu vyústila ve snížení atraktivity veřejného prostoru a v silné potlačení ostatních způsobů dopravy. Může to tak pokračovat do nekonečna? Jsme ochotni automobilové dopravě obětovat i ty zbytky veřejného prostoru, které nám ve městě ještě zbyly?
Více o autech a lidech se dozvíte na tomto odkaze.
KONKRÉTNÍ NÁVRHY Z GENERELU DOPRAVY MĚSTA ZLÍNA
Plynulost dopravy, funkčnost skeletu IAD a dostupnost území
Návrhem není žádným výrazným způsobem sledována plynulost dopravy IAD, ale celková vhodná koncepce zajištění mobility v městském i příměstském prostoru. Zajištění mobility je nutné vnímat v širších souvislostech realizace cest různými dopravními módy. Priorita je kladena na pěší, cyklistickou a veřejnou hromadnou dopravu, proto je přípustné v návrhu uvažovat přetížené křižovatky Dlouhá-Vodní a Dlouhá-Benešovo nábřeží. Mimo tyto křižovatky je plynulost dopravy na stupni E a lepším, což lze označit za vyhovující stav z hlediska kvality provozu městské dopravy.
Uvažované změny dopravy jsou zobrazeny ve výkresové příloze v kartogramech pro výhledové roky 2025 a 2035. Návrhem zůstává zachována dostupnost pro vnitřní cesty města automobilovou dopravou. Základní sběrný skelet je mírně upravován a doplňován. Na něj navazují zklidněné obslužné ulice zajišťující přímou obsluhu území.
Vnější doprava je směřována k nadřazené dálniční síti D55 a D49, která zajišťuje dálkovou dopravu v rámci České republiky i na Slovensko. Přístupovými body této nadřazené sítě jsou Otrokovice D55 , Fryšták a Lípa D49. V širších dopravních souvislostech se předpokládá, že část regionálních vazeb ze směru Uherského Hradiště přejdou na novou D55 z původní preferované trasy II/490. Dále směřování dopravy od Hulína bude převedeno zčásti také přivaděčem Fryšták od D49. Na
východě dojde k posílení významu přivaděče Lípa.
Návrh ZAKOS a zatřídění komunikací
Návrh ZAKOS (základní komunikační systém) vyjadřuje urbanisticko-dopravní funkce komunikací na území města Zlína a je koncipován dle příslušné ČSN. Návrh také zohledňuje výhledové stavby, které mění či dotváří funkčnost především sběrného skeletu města. Zatřídění (kategorie) silniční sítě vychází z dopravní funkce jednotlivých silnic v širších dopravně-územních vazbách, je koncipován dle zákona o pozemních komunikacích, zatřídění je navrženo jako nezávazné pro vymezené časové horizonty.
Návrh etapizace dostavby silniční sítě a sítě MK
Etapizace dostavby silniční sítě a sítě MK je provedena pro časové horizonty 2025 a 2035. Navrhovanými stavbami je dotvářen základní komunikační systém města a síť obslužných komunikací. Do roku 2025 budou mít prioritu stavby navázané na rekonstrukci železniční tratě Otrokovice-Vizovice, jako např. Prštenská příčka a dále napojení na nadřazenou komunikační síť D49. V rámci přivaděče Fryšták navrhujeme realizovat obchvat Zálešné.
ad 1) D49 Hulín – Lípa
ad 2) Obchvat Zálešné
ad 3) Uslepení ulic Padělky IX, Padělky VI, Padělky II pro průjezd IAD
ad 4) Přivaděč D49 Fryšták
ad 5) Pravobřežní Čepkov – Prštné
ad 6) Přeložka I/49 (budoucí I/69) přivaděč D49 východ
ad 7) Nový propoj ulic Vizovická a Cecilka
ad 8) Boněcká příčka, propoj Broučkova-I/49
ad 9) Přeložka III/4911 u ZOO
ad 10) Obslužná komunikace Příluky
ad 11) Levobřežní komunikace
ad 12) Propoj Chlumu a Luk
ad 13) Propojení ulic Podlesí V – Okružní
ad 14) Prodloužení ul. Šedesátá
ad 15) Snížení počtu jízdních pruhů na ulici Gahurova
ad16) Most Podvesná XVII
ad 17) Tunel pod centrem v ose stávající I/49
ad 18) Zobousměrnění ulice Štefánikova
ad 19) Zobousměrnění ulice Osvoboditelů
ad 20) Uzavření ulice třída T Bati v centru pro IAD
ad 21) Tečovická příčka
ad 22) Pravobřežní Prštné – Otrokovice